Roderich Menzel

(13. 4. 1907 - 17. 10. 1987)

Roderich Menzel je tak trochu zapomenutou hvězdou československého tenisu, ačkoliv v meziválečném období patřil k absolutní světové špičce a stál u mnoha úspěchů našeho daviscupového mužstva. Jakožto občan německé národnosti se stal obětí tragických dějinných událostí a po mnichovské zradě byl jeho odkaz v očích naší veřejnosti částečně znehodnocen. Během svého desetiletého působení v československém daviscupovém týmu přitom nasbíral 53 vítězných utkání, čímž se historicky řadí na druhé místo hned za Jana Kodeše, a pokud jde o zápasy ve dvouhře, je se čtyřiceti výhrami dokonce úplně první! Hned pětkrát dovedl náš výběr až do finále evropského pásma. To tehdy znamenalo de facto postup mezi nejlepší čtyři týmy, nepočítáme-li obhájce prvenství, který byl automaticky nasazen do finále. Menzel byl také prvním z našich tenistů, který se výrazněji prosadil na grandslamových turnajích. Poprvé se tak stalo roku 1932 v Paříži, kde vyřadil legendárního Brita Perryho a postoupil až do semifinále. Antukové dvorce na Roland Garros mu svědčily i v následujících sezónách. Třikrát za sebou se probojoval do čtvrtfinále, kde ho zastavili velikáni Cochet, von Cramm a Austin, z toho dvakrát až po těsných pětisetových bitvách. Mezi nejlepší osmičku dvakrát pronikl také ve Wimbledonu a jednou i při své jediné účasti v Austrálii. Největší úspěch si ale připsal na Roland Garros 1938, kde postoupil až do finále. Turnajem prošel jako nůž máslem, když jediný set ztratil s Britem Mullikenem. Nasazeného Jugoslávce Mitiče ve čtvrtfinále dokonce deklasoval výsledkem 6:0, 6:0, 6:1. V zápase o titul ale nestačil na fenomenálního Američana Dona Budge, který toho roku jako první hráč v historii získal kalendářní Grand Slam. Sám Budge po sezóně Menzela ve svém žebříčku nejlepších světových tenistů (v němž ovšem sebe taktně vynechal) zařadil na čtvrté místo. Menzel byl coby vášnivý cestovatel jedním z prvních hráčů, kteří absolvovali turnaje skutečně po celém světě. Jako vůbec první Čechoslovák se zúčastnil mezinárodních mistrovství USA i Austrálie, ale zahrál si také v Egyptě, Japonsku, Indii a mnoha dalších exotických destinacích. Celkem vyhrál více než padesát mezinárodních turnajů, mj. třeba mezinárodní mistrovství Německa v Hamburku, jež se tehdy svým významem řadilo prakticky hned za grandslamy. O vůbec první československou stopu ve finále grandslamu se postaral roku 1935 na mistrovství USA, když spolu s Britkou Stammersovou postoupil do finále mixu. Jako hráč se Menzel prosazoval agresivním útočným stylem, při němž těžil ze své na tehdejší poměry velmi vysoké postavy (měřil 191 cm). Proslul ale i svým prudkým temperamentem a svého času platil za největšího bouřliváka světových dvorců. Po podpisu mnichovské dohody odešel do Německa a od roku 1939 již reprezentoval novou vlast. Vedle toho se naplno začal věnovat své druhé vášni – psaní knih. Vydal řadu publikací o sportu, ale i několik románů, cestopisů, životopisů i mnoho knížek pro děti.

Dvouhra 

Roland Garros: finále (1938), semifinále (1932), čtvrtfinále (1933, 1934, 1935) 

Wimbledon: čtvrtfinále (1933, 1935)   

Mezinárodní mistrovství Austrálie: čtvrtfinále (1935)   

Mezinárodní mistrovství Německa: vítězství (1931), finále (1932, 1933, 1939)   

Mezinárodní turnaje: přes 50 titulů   

Světový žebříček: 7. (1934, 1938)

Čtyřhra   

Wimbledon: semifinále (1937)

Smíšená čtyřhra   

Mezinárodní mistrovství USA: finále (1935)