Renata Tomanová

(nar. 9. 12. 1954)

Jméno Renaty Tomanové dnes u široké veřejnosti určitě nerezonuje tolik jako jména některých jiných hvězd minulosti, a tak leckoho jistě překvapí, že jde o vítězku Poháru federace a dvojnásobnou grandslamovou finalistku. Do nejužší světové špičky Tomanová sice nikdy nepatřila a při svých finálových účastech v Melbourne a v Paříži spíše využila mimořádně příznivých okolností, pořád to ale byla velmi solidní hráčka, která svými tvrdými a přesnými údery od základní čáry dokázala trápit i mnohem věhlasnější soupeřky. Mezi tenisovými fanoušky se těšila velké oblibě, a to nejen kvůli svému příjemnému a skromnému vystupování, ale i proto, že patřila k nejpohlednějším hráčkám na okruhu. Prožila velmi úspěšnou juniorskou kariéru, kterou v roce 1972 korunovala vítězstvím na French Open. Také mezi ženami její největší chvíle většinou přicházely během evropského antukového jara. Nejcennější trofej získala roku 1975 v Hamburku, kde ve finále po bezmála čtyřhodinové bitvě zdolala Japonku Sawamacuovou. Kromě toho je vítězskou turnajů v Barceloně, Kitzbühelu či Bastadu. V roce 1977 si zahrála také finále v Římě, v němž podlehla Američance Newberryové. Mezi jejími úspěchy se však nejvíce vyjímají dvě grandslamová finále z roku 1976. Je ale třeba říci, že jak Australian Open, tak i French Open tehdy svou kvalitou výrazně zaostávaly za zbylými dvěma grandslamy. Australian Open trpělo nevhodným termínem i nepříliš vysokými finančními odměnami, a tak startovní pole čítalo pouze 32 tenistek, z nichž 21 bylo Australanek. Největší favoritkou a jedinou opravdovou hvězdou byla domácí Evonne Goolagongová, která Tomanovou za spalujícího vedra porazila ve finále. French Open toho roku zase kolidovalo se štědře dotovaným americkým projektem World Team Tennis, jehož se účastnila v podstatě kompletní světová špička. Toho dokonale využila právě Tomanová, která – ač nenasazená – porazila pět soupeřek včetně turnajové dvojky Helgy Masthoffové. Ve finále podlehla nejvýše nasazené Britce Sue Barkerové, přestože druhý set ovládla za pouhých 17 minut poměrem 6:0. Známý tenisový expert John Barrett Tomanovou především zásluhou těchto dvou výsledků zařadil na 10. místo světového žebříčku. Na computeru se ale rodačka z Jindřichova Hradce tak vysoko nikdy nedostala. Šest sezón zakončila v elitní světové padesátce, přičemž nejvýše figurovala na 22. pozici. V roce 1978 Tomanová vybojovala také dva grandslamové tituly v deblu: zatímco na Australian Open ovládla spolu s Američankou Nagelsenovou soutěž v ženské čtyřhře, v Paříži po boku Pavla Složila triumfovala v mixu. U nás na sebe nejvíce pozornosti strhla v roce 1975, kdy pro Československo spolu s Martinou Navrátilovou vybojovala premiérový titul v Poháru federace.

Dvouhra

Australian Open: finále (1976), semifinále (1979)

French Open: finále (1976)

Italian Open: finále (1977)

Mezinárodní turnaje: 9 titulů

Žebříček WTA: 22. (7/1977)

Čtyřhra

Australian open: vítězství (1978), finále (1976)

Smíšená čtyřhra

French Open: vítězství (1978), finále (1980)

Pohár federace: vítězství (1975), semifinále (1979, 1980)