Petra Kvitová

(nar. 8. 3. 1990)

Rodačka z Fulneku Petra Kvitová byla po dobu téměř jedné a půl dekády stálicí ve světové špičce. Její hvězda začala naplno zářit v roce 2011, kdy senzačně triumfovala na wimbledonské trávě. Nejslavnější turnaj planety si podmanila zejména díky skvělému leváckému servisu a agresivní nátlakové hře, před níž se musely sklonit i Viktoria Azarenková a Maria Šarapovová. V průběhu své životní sezóny Kvitová vyhrála ještě pět dalších turnajů včetně Turnaje mistryň v Istanbulu, na němž během jediného týdne porazila pět hráček z první osmičky světového pořadí. Následně po heroickém výkonu v moskevském finále dovedla český tým k prvnímu fedcupovému titulu v historii samostatného státu. Ačkoliv průlomový rok zakončila jako světová dvojka za Caroline Wozniackou, WTA i ITF ji vyhlásily nejlepší hráčkou sezóny a mnozí odborníci předpovídali, že by v následujících letech mohla ženskému tenisu dominovat. Optimistické prognózy se ale naplnily jen částečně a Petra si získala pověst sice vynikající, avšak poněkud nevyzpytatelné hráčky. V prvních kolech turnajů někdy bojovala sama se sebou, zato ve finálových zápasech už byla jen těžko k poražení. Svědčí o tom její skvělá kariérní bilance 31:11, jedna z nejlepších na okruhu. V roce 2014 Kvitová triumfovala ve Wimbledonu podruhé. Její finálové utkání s Kanaďankou Bouchardovou bylo zcela jednoznačnou záležitostí a ukázalo, jak obrovský potenciál v ní dřímá. Na další velký grandslamový úspěch si ale musela počkat až do roku 2019, kdy si o titul zahrála na Australian Open. V úchvatné finálové bitvě však tentokrát podlehla Naomi Ósakaové, kvůli čemuž jí stejně jako o sedm let dříve jen těsně unikl post světové jedničky. Ačkoliv na tuto metu nikdy nedosáhla, řadí se Kvitová mezi nejúspěšnější hráčky 21. století. Osm sezón zakončila v první světové desítce, další čtyři pak mezi 11. a 20. místem. V počtu titulů jsou před ní jen sestry Williamsovy, Justine Heninová, Kim Clijstersová a Maria Šarapovová. Na velkých turnajích kategorie Premier, která na ženské Tour existovala v letech 2009-2020, triumfovala devatenáctkrát, což ji řadí na druhé místo hned za Serenu Williamsovou. Především díky svým výkonům ve Fed Cupu si Kvitová vydobyla také pověst obrovské bojovnice a skvělé týmové hráčky. To ona má hlavní zásluhu na tom, že naše družstvo mezi lety 2011 a 2018 vybojovalo tuto trofej hned šestkrát. Ve své sbírce má také bronzovou olympijskou medaili z Ria de Janeira. Její kariéra přitom málem skončila předčasně, neboť v roce 2016 byla ve svém bytě přepadena a útočník ji těžce pořezal na hrající levé ruce. Ona se ale po několikaměsíční pauze dokázala vrátit a později získala ještě dvanáct turnajových titulů. Na kurtech i mimo ně byla Petra vždy férovou, skromnou a nesmírně oblíbenou hráčkou, díky čemuž si osmkrát vysloužila cenu Karen Krantzkeové za sportovní chování.

Dvouhra

Wimbledon: vítězství (2011, 2014), semifinále (2010)

Australian Open: finále (2019), semifinále (2012)

French Open: semifinále (2012, 2020)

Turnaj mistryň: vítězství (2011), finále (2015)

Olympijské hry: bronzová medaile (2016)

Turnaje WTA: 31 titulů

Žebříček WTA: 2. (31. 10. 2011)

Fed Cup: vítězství (2011, 2012, 2014, 2015, 2016, 2018)