Hana Mandlíková

(nar. 19. 2. 1962)

Čtyřnásobná grandslamová šampiónka Hana Mandlíková patřila k nejlepším a nejobdivovanějším hráčkám osmdesátých let. Jako jedna z mála dokázala konkurovat dvěma největším legendám své doby – Martině Navrátilové a Chris Evertové – a to i na jejich nejsilnějších površích. Svým přirozeným talentem, atraktivní celodvorcovou hrou i bezprostředním vystupováním si získala mnoho fanoušků. "Hana hraje krásný tenis a když je ve formě, je schopna porazit kohokoliv na světě," prohlásila o ní Evertová. Jenže Mandlíková byla také dosti náladová a nevyzpytatelná, a tak její kariéra trochu připomínala jízdu na horské dráze. Nejlepší pasáž prožila už jako teenagerka na přelomu sezón 1980 a 1981. Tehdy si na grandslamech zahrála čtyři finále v řadě, z nichž dvě (Australian Open a French Open) proměnila v zisk titulu. Úspěšně se poprala i s největšími výzvami té doby: porazit Evertovou na Roland Garros a Navrátilovou ve Wimbledonu. Evertová totiž na antuce v předešlých osmi letech prohrála jediný zápas ze 190 a Navrátilová zase kralovala na londýnské trávě, kde mezi lety 1978 a 1987 ztratila jen dvě utkání. Šňůru osmnácti grandslamových výher v řadě Mandlíkové ukončila až ve wimbledonském finále Chris Evertová. Dcera Viléma Mandlíka, československého rekordmana ve sprintu, si ale poté prošla hlubokou krizí a na další grandslamový titul musela čekat čtyři roky. Vítězství na US Open 1985 však stálo za to, neboť v cestě za ním poprvé pokořila obě hlavní rivalky během jednoho turnaje. Navíc se k nim tímto triumfem přidala jako teprve třetí žena v historii, která vyhrála grandslam na všech třech površích – antuce, trávě i tvrdém povrchu. Navrátilovou pak Mandlíková ve finále porazila i při cestě za svým posledním titulem na Australian Open 1987. V její sbírce grandslamových trofejí tak chybí jediná – ta z Wimbledonu, kde obě finále prohrála. Sáhla si na ni ale po skončení kariéry alespoň prostřednictvím své svěřenkyně Jany Novotné, kterou devět let trénovala. Mandlíková ve dvouhře vyhrála 27 turnajů a vyšplhala se až na třetí místo světového žebříčku. Byla také klíčovou postavou našeho reprezentačního družstva, které v letech 1983-1985 třikrát za sebou vyhrálo Pohár federace. Zvítězila i na dvou velkých turnajích ve čtyřhře (US Open 1989 a Turnaj mistryň 1986). Svou úspěšnou kariéru ukončila poměrně brzy – v osmadvaceti letech. Poslední tři sezóny ale hrála s australským pasem, neboť se provdala za Čechoaustralana Jana Sedláka.

Dvouhra

Australian Open: vítězství (1980, 1987)

French Open: vítězství (1981)

US Open: vítězství (1985), finále (1980, 1982)

Wimbledon: finále (1981, 1986)

Turnaj mistryň: finále (1986)

Turnaje WTA: 27 titulů

Žebříček WTA: 3. (16. 4. 1984)

Čtyřhra:

US Open: vítězství (1989), finále (1986)

French Open: finále (1984)

Wimbledon: finále (1986)

Turnaj mistryň: vítězství (1986)

Turnaje WTA: 19 titulů

Žebříček WTA: 6. (1985)

Pohár federace: vítězství (1983, 1984, 1985), finále (1986)